Jako dítě jsem byla velice obtížný strávník. Taky jsem podle toho vypadala a strejda Váša kdykoliv mě viděl, se smíchem říkával: "Co ti to tady kouká za nitě??? Jó, to jsou nohy!" A věřte, nevěřte, já jsem se na ten tisíckrát opakovaný vtip vždycky těšila.
 |
| Já a brácha v létě na chatě |
Mým sítem, co jsem byla ochotná pozřít, prošlo jen opravdu malé množství surovin a pokrmů. Maminka s oblibou v legraci říkala: "Pán Bůh Ti to vrátí na dětech!" A co se jídla týče, tak se ani trochu nemýlila, ostatně ona se mýlí málokdy!;-) I moje dcera se mnou od raného věku sváděla v kuchyni a u stolu těžké bitvy. V případě nás obou ale můžu konstatovat, že na nějaké té prohrané bitvě nezáleží, důležitý je výsledek celé války. A ta dopadla dobře! Z nás obou jsou milovnice jídla, obě rády vaříme a neméně rády jídlo konzumujeme.
 |
| Zuzanka a náš mlsný kocour Modroočko |
Jediný stravovací návyk, který se u mě i Zuzky ujal bez jakéhokoliv odporu, byla potřeba vydatně snídat. Nejlepší jsou samozřejmě snídaně víkendové. Ale to neznamená, že bych byla schopná odejít ve všední den do práce bez snídaně! Ačkoliv jsem noční pták a ranní vstávání mě ničí, někdy je to právě pomyšlení na báječnou snídani, co mě z té postele vyžene.
Včera mi ale Zuzanka řekla, že snídala sušenku cestou do školy v metru! Sušenku?!? Cestou v metru?!? Klokotalo ve mně hluboké pobouření! Copak jsem ji opravdu nic nenaučila?!? Snídaně se odbývat nemá, to by Vám ostatně potvrdil i každý výživový poradce. Tak jsem si řekla, že pro Zuzanku i pro Vás připravím pár báječných snídaní... Inspirujte se a hlavně, hlavně snídejte!
Žádné komentáře:
Okomentovat