Báječná rajčatová bruschetta

Bruschetta je italská dobrůtka, která se tradičně podává buď k snídani nebo jako předkrm. Tento pokrm má svůj původ prý už v 15. století a pochází z oblasti střední Itálie. Dnes se však s bruschettou v mnoha jejích obměnách setkáte prakticky v celé Itálii od severu k jihu. Základem je opečený bílý chléb. Dalo by se říci, že bruschetta je vlastně obdobou našich chlebíčků.

Dnes nabízím ten úplně nejzákladnější, tradiční recept na bruschettu, a to s rajčaty a bazalkou, ale nenechte se zmást. To, že jde o recept tradiční a základní rozhodně neznamená žádnou nudu a fádnost. Základem jsou jako obvykle kvalitní suroviny, právě ony povýší bruschetty na delikatesu. 

Co budete potřebovat:

• bílý chléb nakrájený na plátky (možno použít veku)
• 4 jarní cibulky (Ppro změnu můžete někdy použít i cibuli červenou)
• cca 5 větších masitých rajčat
• hrst čerstvé bazalky
• může být i hrst oliv
• sůl
• pepř
• šťávu z 1/2 citrónu
• 3 polévkové lžíce olivového oleje

Nejdříve si připravte rajčatovou směs. Cibulku nasekejte na drobno, rajčata opláchněte a nakrájejte na kostičky, nasekejte bazalku. Já tentokrát sáhla po bazalce salátové, která se mi náramně osvědčila, její listy jsou větší a řekla bych, že i pikantnější. Pokud se rozhodnete použít i olivy, tak je nechte okapat a pokrájejte na kolečka. Já sice preferuji verzi bez oliv, rajčata, bazalka a cibulka pro mě představují ideální kombinaci, ale současně přidání oliv může představovat zajímavou chuťovou variaci, navíc olivy k italské kuchyni prostě patří!

Všechny ingredience smíchejte v misce, zakápněte citrónovou šťávou osolte, opepřete a přidejte extra panenský olivový olej. Vše pěkně promíchejte a dejte na chvíli odpočinout do lednice, všechny chutě se pěkně propojí.

Mezitím opečte na sucho plátky světlého chleba, veky nebo můžete použít i toustový chléb.

Na jednotlivé plátky naložte rajčatovou směs a podávejte. 

Zatímco připravená rajčatová směs sama o sobě vydrží i do druhého dne, samotné bruschetty rozhodně připravujte čerstvé a nikoliv s předstihem. Jakmile opečený plátek příliš nasákne vlhkost rajčatové směsi, bude to fuj. Báječná je naopak právě ona kombinace křupavého lehce opečeného pečiva a svěží rajčatové směsi.

Báječný začátek prázdnin a Dobrou chuť!

Báječné celozrnné penne

Od minulého týdne ještě tak trochu "dlužím" recept na jednu báječnou a rychlou večeři. Základem jsou celozrnné těstoviny, já zvolila penne, a k tomu trochu zeleninky. Večeři budete mít hotovou doslova za pár minut, a to se vždycky hodí!

Co budete potřebovat (na 4 porce):

• 500 g celozrnných těstovin
• Menší cibuli
• Středně velkou cuketu
• Žlutou papriku
• Sůl
• Pepř
• špetku chilli
• Olivový olej
• 400 ml smetany na vaření
• 80 g parmezánu

Celozrnné penne vhoďte do osolené vody s kapkou olivového oleje a vařte do měkka. U celozrnných těstovin se doba bude pohybovat okolo 9 minut.

Mezitím si v kastrolu nebo hluboké pánvi nechte na oleji zpěnit cibulku, přidejte na nudličky pokrájenou cuketu a nakonec na kostičky nakrájenou žlutou papriku, vše osolte, opepřete a nechte restovat za stálého míchání. Bude stačit pár minut, cílem by měla být zelenina, která si zachová svoji, barvu, vůně a zůstane příjemně křupavá. 

Přidejte smetanu na vaření a opět důkladně promíchejte. Říz, pokud tedy nechystáte večeři i pro malé strávníky, dodáte špetkou chilli. Já moc ráda používám koření, které jsem si přivezla z toskánské Cortony a jehož základem je právě směs chilli papriček. 

Vše nechte prohřát, ale ve chvíli, kdy jste přidali smetanu, již nenechávejte přejít varem. Jakmile se vytvoří krémová konzistence, přidejte těstoviny a důkladně promíchejte.

Na talíři ozdobte penne hoblinkami parmezánu a můžete se do toho pustit.

Šafránové špagety s brokolicí a smetanou

Dnes pro změnu nabídnu recept na těstoviny s krémovou omáčkou. Já jsem vařila čerstvé šafránové špagety a právě díky nim je tenhle, opět rychlý a snadný, recept tak báječný! 

Co budete potřebovat (na 4 porce):

• 500 g čerstvých šafránových špaget
• 2 polévkové lžíce olivového oleje
• 300 g brokolice
• 2 stroužky česneku
• sůl
• pepř
• 300 ml smetany na vaření
• 80 g parmezánu

Těstoviny uvařte dle návodu, koupíte-li čerstvé, bude příprava o to rychlejší. Šafránové těstoviny mají nejen krásnou žlutou barvu, ale i příjemnou chuť a vůni.

Brokolici rozeberte na malé růžičky a krátce ji spařte. Úplně stačí, když ji přelijete vroucí vodou, necháte minutu, dvě odstát a pak scedíte a propláchnete v ledové vodě, aby si brokolice zachovala svoji svěží zelenou barvu.

V hluboké pánvi či v kastrolu rozpalte 2 lžíce olivového oleje, na něm osmahněte česnek nakrájený na tenké plátky, přidejte brokolici, promíchejte a zalijte smetanou. Vmíchejte 50 g nastrouhaného parmezánu, špetku soli a pepře.

Do omáčky vmíchejte těstoviny a nechte všechno propojit a prohřát.

Na talíři každou porci ozdobte hoblinkami parmezánu.

Ke krémovým těstovinám ve všech možných obměnách je báječné suché bílé víno, ale to si schovejte, až skončí postní období!

Přeju Vám báječný den a dobrou chuť!

Špagety se sušenými rajčátky, roquefortem a čerstvou bazalkou

Těstoviny, tedy pasta, patří mezi moje velmi oblíbená jídla. Dají se připravovat na mnoho různých způsobů, příprava je jednoduchá a rychlá a přitom s trochou vynalézavosti jde o pokrmy náramně efektní. Zhubnout s nimi sice nezhubnete, ale co už... když to miluješ... no, však víte!

Co budete potřebovat (na 4 porce):

• 500 g špaget (1 balíček)
• 200 g roquefortu
• 2 polévkové lžíce olivového oleje
• 200 g naložených sušených rajčat
• 2 stroužky česneku
• 200 ml rajčatového pyré, passaty
• sůl
• pepř
• čerstvou bazalku

Těstoviny uvařte dle návodu. Já mám nejraději čerstvé těstoviny, jejich chuť je nezaměnitelná a vždycky báječná, i když jsou samozřejmě o něco dražší.

V hluboké pánvi či v kastrolu rozpalte 2 lžíce olivového oleje, na něm krátce osmahněte česnek nakrájený na tenké plátky, přidejte rajčatové pyré či passatu, špetku soli a pepře. Vmíchejte do omáčky těstoviny a pokrájená naložená sušená rajčata. Budou-li se vám zdát těstoviny příliš suché, můžete přidat ještě 1 - 2 polévkové lžíce oleje, v němž byla rajčátka naložená. Nakonec vmíchejte na kostky nakrájený či nalámaný roquefort.

Na talíři každou porci ozdobte natrhanými čerstvými lístky bazalky. A snadná a rychlá večeře je hotová. Veškeré kouzlo tohoto receptu, a to mi věřte, je jen a pouze v použití kvalitních surovin, jejichž chutě a vůně se dohromady báječně snoubí.

Přeju Vám báječný den a dobrou chuť!

Zimní minestrone

Polévka minestrone může mít mnoho různých podob. V podstatě jde o zeleninový vývar ze sezónní zeleniny, mění se tak nejen měsíc od měsíce, ale i region od regionu podle toho, co a kde roste, co se kde pěstuje. Název odkazuje ze všeho nejvíce k technologickému postupu než k ingrediencím.

Protože jsem o víkendu měla doma „velkého malého marůdka“ s chřipkou, rozhodla jsme se právě pro minestrone, protože je to polévka vydatná a zdravá.

Co budete potřebovat:

• 3 mrkve
• 1 větší petržel
• ¼ bulvy celeru
• 8 cherry rajčat
• 8 růžičkových kapustiček
• Středně velkou červenou cibuli
• 2 stroužky česneku
• Sůl, pepř
• Špetku tymiánu a bazalky
• 3 kuličky nového koření
• 2 polévkové lžíce olivového oleje
• 2 l zeleninového vývaru

V hrnci rozpalte olivový olej a nechte na něm zesklovatět na drobno nasekanou cibuli. Přihoďte plátky česneku a na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu (velikost brunoise). Promíchejte a nechte restovat. Poté přidejte na čtvrtiny nakrájená rajčátka a kapustičky, opět promíchejte, osolte a opepřete. Zalijte zeleninovým vývarem. Pokud nemáte zásobu domácího vývaru v mrazáku, můžete použít čistou vodu, ale s vývarem bude mít minestrone daleko silnější chuť. Přidejte pár kuliček nového koření a nechte na mírném ohni vařit, až bude zelenina vařená al dente.

Obvykle spočívá kouzlo minestrone také v tom, že se můžete pokochat i očima pestrostí použité zeleniny. V tomto konkrétním případě jsem se ale rozhodla zeleninu rozmixovat. Získala hustou, téměř krémovou konzistenci. Především jsem potřebovala Zuzanku trochu ošidit a zbytečně neupozorňovat na fakt, že jsem do minestrone propašovala ne právě oblíbenou růžičkovou kapustu. A pak to byla polévka pro marůdka a to je vždycky vítáno, když má polévka krémovitou hladkou konzistenci a tak nějak dobře klouže do bříška. V době, kdy řádí chřipková epidemie, kam se podíváte, je to snad dobrý tip i pro Vás a Vaše malé i velké marody.

Na závěr jsem polévku ještě prohřála, dochutila tymiánem a sušenou bazalkou.

Přeju Vám pevné zdraví a báječný začátek týdne!

Báječné špenátové rizoto

Ač nejsem z přesvědčení vegetarián, miluju řadu pokrmů bez masa. A rozhodně se občas stane, že mám prostě shodou okolností týden či dva "vegetariánské". Mezi moje oblíbené recepty patří všechna možná rizota, samozřejmě i to s kuřecím masem, které vařívala moje babička i maminka, ale o tom dnes samozřejmě řeč nebude. Pusťme se do rizota se špenátem.

Co budete potřebovat:

• 400 g rýže typu Arborio
• 2 polévkové lžíce olivového oleje
• 200 g čerstvého špenátu
• cibuli
• 100 ml suchého bílého vína
• 2 stroužky česneku
• sůl
• špetku šafránu
• 100 ml zeleninového vývaru
• 100 g parmezánu, možno nahradit sýrem Grana Padano

Uvařte rýži podle návodu tak, aby byla al dente. 

Spařte čerstvý špenát. Stačí ho pouze přelít vařící vodou a následně propláchnout vosou studenou. Zachová si tak maximum živin i svoji typickou barvu.

V hluboké pánvi či kastrolu rozpalte olivový olej a nechte na něm zesklovatět na drobno nasekanou cibulku, přidejte na plátky nakrájené stroužky česneku a spařený špenát. Promíchejte a nakonec přidejte rýži. Promíchejte a zalijte vývarem, míchejte. Poté přidejte ještě bílé víno a a špetku šafránu, která dodá pokrmu krásnou  žlutou barvu a nezaměnitelnou vůni. Za občasného míchání vařte na mírném plameni, dokud se přebytečné tekutiny nevstřebají.

Rizoto by mělo mít vláčnou konzistenci, ale jednotlivá zrnka rýže by si přesto měla zachovat určiztou pevnost. Budete-li mít pocit, že není dost vláčné a spojené, můžete část parmezánu nastrouhat do rizota, dokud je ještě na plotně.

Rizoto servírujte s několika hoblinkami parmezánu  nebo sýra Grana Padano. 

Vyzkoušejte tenhle recept a dejte Vašemu postnímu jídelníčku italský šmrnc. A pokud se snad nepostíte, tak si prostě užijte tuhle báječnou dobrotu!

Velikonoční nádivka s nádechem Itálie

Dlouhá léta jsem patřila mezi ty, kdo velikonoční nádivku prostě nejí! Kdykoliv jsem viděla podivnou masu surovin v pekáči a slyšela vyprávění o cestě na mladé kopřivy, kroutila jsem nad tím hlavou. A dětská averze byla nejspíš posílená i tím, že „u nás doma se nádivka nikdy nepekla!“

Nicméně znáte to, odříkaného chleba největší krajíc, a tak mi ta nádivka ležela v hlavě. Co mi tak strašně vadí? Nevábný vzhled? Můžu si to přece udělat po svém! Kopřivy? Ale vždyť v rámci léčby pylové alergie piju pravidelně hektolitry kopřivového čaje. Nakonec jsem si řekla, že problém je pouze v mojí hlavě a že za zkoušku nic nedám. Dneska si s chutí dám i kopřivovou nádivku a věřte-nevěřte, chutná skvěle, ale jedna z prvních, které jsem vyzkoušela upéct a která měla obrovský úspěch, byla nádivka alla italiana.

Co budete potřebovat (na jeden pekáček nebo cca 12 nádivkových muffinů):

• 8 rohlíků
• 5 středně velkých vajec
• 200 ml smetany
• Cca 300 g uzeného masa
• Polévkovou lžíci oleje (případně sádla)
• 2-3 stroužky česneku
• 2 hrsti rukoly
• 2 hrsti špenátu
• Půl hrsti bazalky
• Sůl
• Pepř
• Tuk na vymazání formy
• Rukolu a parmazán na finální ozdobení

Pokrájejte rohlíky na kostičky. Ideální je, když použijete rohlíky den staré, případně je můžete nechat maličko "okorat" během pár minut v troubě zapnuté na 50°C. Oddělte žloutky a bílky. Žloutky prošlehejte se smetanou, zalijte jimi rohlíkové kostičky a nechte odpočinout, aby se rohlíky pěkně nasákly. Z bílků a špetky soli vyšlehejte pevný sníh.

Uzené nakrájejte na kostičky a na oleji či sádle zprudka orestujte. Opláchnutou rukolu, špenát a bazalku nasekejte či natrhejte.

K rohlíkům vmíchejte bílkový sníh.  K míchání použijte stěrku či tenčí vařečku, rozhodně nepoužívejte šlehač nebo metličku, aby Vám sníh tzv. nespadl. Přimíchejte uzené, drcené stroužky česneku a směs rukoly, špenátu a bazalky. Těsto podle chuti osolte a opepřete.

Pekáč nebo muffinové formičky vymažte. Použijete-li pekáček a budete-li mít strach, aby se nádivka nepřipekla, můžete formu ještě vysypat velmi jemnou strouhankou, ale sama to nedělám. Formy naplňte nádivkovou směsí a dejte péct do trouby předehřáté na cca 200°C. Pečte dozlatova.

Nádivku je možné servírovat čerstvě vytaženou z trouby i za studena. Jednotlivé porce servírujte s několika snítkami rukoly a hoblinkami parmazánu. Chutná prostě báječně!

Přeju Vám příjemné velikonoční pečení!

Lyžařův kulinární průvodce po Val di Fiemme

Údolí Val di Fiemme najdete nedaleko Bolzana v severní části Itálie. Pro oblast je nejen kulinárně určující, že se nachází na rakousko-italském pomezí, takže se zde velmi příjemně propojují vlivy obou národních kuchyní. Za lyžařskými zážitky sem jezdíme už řadu let a tak jsme měli možnost vyzkoušet z místní kuchyně opravdu ledacos. A good-life hotel Zirm, kde pravidelně nacházíme útočiště, je svojí kuchyní vyhlášený. Zdejšímu kuchaři rozhodně vděčím za to, že mě naučil jíst jehněčí a skopové nebo že probudil moji lásku k artyčokům. Navíc místní personál také dobře ví, že nejde jen o to, CO servíruje, ale i JAK to činí:-). 

Možná si řeknete: "Ryba z ubrousku? Taková blbost!" Ale věřte, že taková blbost dělá opravdu spokojené stolovníky!

Jednou, jednou se to taky takhle naučím, zatím jsem ráda, že umím složit Večerníčkovu čepici a skládačku Nebe, peklo, ráj...

Ať už ale budete při svém lyžařském výletě do téhle oblasti bydlet kdekoliv, tady je pár tipů, čím si udělat radost. Obvykle snažím, aby moje fotografie byly pěkné na oko, v tomhle případě zkuste být k jejich kvalitě shovívaví, fotit na mobil znamená vždycky určité omezení.

Chcete-li se na sjezdovce zahřát, můžete si samozřejmě dát i horký čaj, ale jste-li v severní Itálii, pak rozhodně musíte vyzkoušet tři energetické zabijáky: Lumbumba, nápoj zvaný Cioccolata Super Confusa a moje nejoblíbenější Bombardino. Zejména Bombardino si můžete koupit už jako namíchanou směs ve většině místních obchodů a doma už pak jen stačí si směs ohřát a dodat navrch čepici šlehané smetany, vyzkoušela jsem to. Ale ačkoliv chuť byla bezpochyby ta "pravá", Bombardino chutná vždycky nejlépe na sjezdovce!

Pod názvem Lumbumba se schovává čokoláda, rum a šlehaná smetana.

Ciccolata Super Confusa vás zahřeje kombinací horké čokolády, amareta a vanilkovou pěnou neboli mousse.

Mým favoritem je ale vaječný koňak, rum a šlehaná smetana zvané Bombardino - někde v podvědomí mi tenhle nápoj evokuje třeskutě dobrého lyžaře:-) 

Pokud nejste na sladké, tak si můžete určitě udělat radost "panáčkem" hruškové pálenky Williams, který se podává s kouskem naložené hrušky napíchnuté na párátku s vlaječkou. Budete-li se snažit, na konci týdne můžete mít slušnou sbírku:-). 

A samozřejmě Vám tu naservírují i klasickou grapu. Když jsem se v rámci degustace ptala, která je ta "echt" místní, Bruno odpověděl, že grapa s příchutí hořce. Ano, to je ta temně modrá horská bylina s květem ve tvaru zvonce. Když na mě zamrkal očkem, bylo mi jasné, že právě ji musím vyzkoušet. Nuže, hořcová grapa je skutečně skvělá, doporučuji ji ale vyzkoušet až docela na závěr, protože Vám sežehne chřtán a několik hodin zcela vyautuje chuťové pohárky. 

Ale přejděme k jídlu. Určitě se můžete odbýt i salátem, který bude výborný, zdravý, zalitý báječným panenským olivovým olejem a plný vitaminů v barevné směsi čerstvé zeleniny, ale obvykle to není moje první volba.

Tou je báječný  masový vývar s knedlíčky. Nejčastěji jsou to knedlíčky špekové a zasypané hromadou na jemno nastrouhaného parmazánu. V jednotlivých chatách (italsky též baita) a hospůdkách na svazích Val di Fiemme narazíte na řadu mírně se lišících receptů na knedlíčky. Ať už si dáte jakékoliv, pravděpodobně nikdy neuděláte chybu. A když už je řeč o knedlíčcích, pravdou je, že jsou opravdu tím nejdůležitějším v tomhle pokrmu, proto si také neobjednáváte knedlíčkovou polévku, ale knedlíčky ve vývaru tedy Canederli in brodo.

Canederli in brodo

Pokud už si musíte dát salát a i na horách si střežíte štíhlou linii, určitě můžete vyzkoušet roasbeef z místních horských býčků.

Neodmyslitelnou součástí italské kuchyně je samozřejmě pasta neboli těstoviny a malé nočky z bramborového nebo krupicového těsta zvané gnocchi. Obojí se obvykle servíruje naproti českým zvyklostem jako předkrm, ale v italských horách si je často můžete objednat i jako hlavní chod a tomu pak odpovídá i velikost porce.

   

Na tomto místě si prostě nemohu odpustit malé lingvistické okénko. Správná výslovnost pokrmu zvaného gnocchi je v italštině [ňo´ki]. Rozhodně se nechci na nikoho povyšovat, i já často zápolím s názvy řady např. francouzských pokrmů, ale v takovém případě si ráda nechám poradit. Pokud ale ještě jednou uslyším spolustolovníka, nedej bože číšníka pronést hrdě [ňoči], pravděpodobně skončím na ARU:-).

Lasagne alla bolognese.

I ve Val di Fiemme ochutnáte klasické lasagne s rajčatovo masovým ragů zvané lasagne alla bolognese. Pokud chcete vyzkoušet něco méně tradičního, můj tip jsou plněné ravioly.

Letošním úlovkem byly rozhodně ravioly plněné kozím sýrem s parmskou šunkou a bylinkami. Parmská šunka byla nejen v náplni z čerstvého kozího sýra, ale několik lehce orestovaných plátků šunky vytvořilo růžičku uprostřed talíře. Parmazán a přepuštěné máslo už byli jen poslední kapkou v tomhle moři chutí.

Doporučení si zaslouží i tzv. tyrolské prkénko. Tedy výběr místních uzenin a sýrů. Chalupu od chalupy se liší podle toho, od jakého sedláka hospodský objednává, ale vždycky zažijete koncert chutí a vůní.

A na závěr se dostávám ke sladkostem. Absolutní klasika rakousko-italského pomezí je jablečný štrůdl. I ten se chalupu od chalupy liší, někde používají těsto listové,jinde máslové nebo odpalované, někde jablka strouhají, jinde čtvrtí, někde servírují se šlehanou smetanou, jinde s vanilkovým krémem, někde s obojím, ale vždycky, vždycky je to lahoda.

A pro ty, co požadují nějaké ty inovace, vyzkoušejte dortík z odpalovaného těsta, vypadá jako velký nadýchaný mráček plný šlehané smetany a vanilkové pěny, je pokapaný horkou čokoládou a po jeho konzumaci budete mít pocit, že jste v cukrářském nebi.

A sladkého do třetice: Jablka v županu s vanilkovým krémem. I z téhle fotky je jasné, že dobří kuchaři nic nešidí a když je krém vanilkový, je v něm skutečně vanilka a nikoliv tresť nebo vanilkový cukr.

Jablka v županu s vanilkovým mousse

Dobrou chuť a Skol!

Katčiny báječné mandlové cantuccini aneb toskánské Vánoce

Italské, přesněji řečeno toskánské sušenky Cantuccini jsem vždycky považovala za zcela nezajímavé, kdykoliv jsem je viděla na pultíku italské cukrárny. Působily... no, jak to popsat... tak nějak suše.

Můj předsudek vůči Canticcinám byl prolomen loni při návštěvě adventních trhů v Drážďanech. Když jsme si dávali u stánku svařáček, trhovec nás pobídl, ať si vezmeme také sušenky. Byly to právě toskánské Cantuccini. Velmi zdvořile jsme odmítli a chystali se odejít, ale bodrý prodavač byl neoblomný. Trval na tom, že je musíme ochutnat a pantomimicky naznačil, že si je máme pěkně namočit do svařáku. Moje němčina je dost chabá na to, abych dělala dlouho drahoty...

Po prvním soustu jsme byly ztracené... sladká vanilkovo-mandlová chuť, výrazná mandlová vůně, křupavá krustička a velké kusy mandlí... Co Vám budu povídat, to musíte okusit! Pravdou je, že v Toskánsku se Cantuccini namáčejí do dezertního vína Vino Santo, ale vánoční svařák nebo punč se k nim hodí úplně stejně dobře. Tak se nenchte omezovat předsudky jako já a dejte Cantuccinám šanci! 

Co budete potřebovat:

• 500 g hladké mouky
• 500 g moučkového cukru
• 180 g neloupaných mandlí
• půl čajové lžičky kypřícího prášku do pečiva
• 4 vejce
• vanilková zrnka z poloviny vanilkového lusku
• pár kapek mandlového aroma

Nasekejte 150 g mandlí nahrubo, zbytek nasekejte na čtvriny. Na válu smíchejte 150g mandlí nasekaných nahrubo, mouku, cukr a kypřicí prášek do pečiva. Sypké suroviny rovnoměrně promíchejte. Do hromádky udělejte důlek a rozklepněte do něj postupně čtyři vejce. Důkladně rukama zpracujte suroviny a vypracujte vláčné těsto. Nakonec přidejte rozčtvrcené mandle (30g). 

Bochánek těsta rozkrájejte na osminy a každý kousek znovu pečlivě propracujte. 

Poté vyválejte z každého kousku váleček o průměru 3-5 cm. Válečky vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem. Válečky klaďte dále od sebe, při pečení přeci jen trochu nabydou. 

Plech vložte do trouby vyhřáté na 180°C a pečte 20 - 25 minut.

Vyjměte plech z trouby a ještě teplé válečky nakrájejte na 1-2 cm silná kolečka/proužky. V tuto chvíli jsou sušenky uvniř ještě velmi vlhké, neoddělujte je od sebe násilím, řezy spíše naznačte.

Poté vložte plech s Cantuccinami zpět do trouby a při stálé teplotě 180°C nechte dále sušit přibližně 15-20 minut. Poté je vyjměte, nechte trochu vychladnout a tentokrát už pečlivě od sebe jednotlivé krajíčky oddělte. 

Nechte zcela vychladnout a pak je naskládejte do krabice a nehcte pár dní odležet. Já je nechávám na balkoně nebo na okně, aby nasály trochu vlhkosti.

Nenechte se odradit tím, že výsledné Cantucciny jsou tvrdší a působí křupavě, knzumují se, jak jsem již napověděla, namočené do dezertního vína nebo kořeněného svařáčku.

Dobrou mandlovou chuť!