Třešňová ricotta

Pokud jste se nechali inspirovat a vrhli se na moji báječnou třešňovou bublaninu, je dost možné, že Vám zbyla trocha ricotty a pár třešní opilých portským tak jako mně. Tyhle suroviny se báječně hodily na moji dnešní zdravou a lahodnou snídani. Ale i pokud nepotřebujete spotřebovat zbytky z předchozího pečení, můžete si tenhle ranní pohár k snídani připravit a uvidíte, že Váš den začne hned o poznání lépe!

Co budete potřebovat (na každou jednu porci):

• hrst třešní
• trocha portského, brandy či rumu
• 150 ml ricotty
• 1 polévkovou lžíci moučkového cukru
• hrst křupinek (např. Chocapic)

Třešně si (ideálně v předvečer přípravy snídaně) omyjte,  vypeckujte a naložte je do Vámi zvoleného alkoholu. Já využila zbylých třešní chrupek opilých tmavým portským, které jsem dávala do bublaniny.

Ricottu si ušlehejte spolu s moučkovým cukrem do jemné pěny. 

Připravte si sklenice k plnění. Poslouží Vám i miska či hrnek, ale pokud patříte jako já mezi milovníky kuchyně, kteří se jídlem rádi kochají i vizuálně, pak sáhněte po sklenici, ve které vrstvení potěší vaše oko.

Na dno dejte polovinu našlehané ricotty, přidejte opilé třešně. Pokud nepůjdete do práce právě pěšky nebo nepojedete tramvají, tak doporučuji z  nich lehce vymačkat co nejvíce alkoholu. Třešně zakryjte druhou polovinou ricotty a navrch přidejte snídaňové křupínky dle Vašeho výběru a chuti. Skvěle se budou hodit třeba amarantové lupínky nebo jako v mém případě kuličky chocapic.

A máte hotovo! Postavte si vodu na silnou kávu nebo čaj a pusťte se do lehké letní snídaně!

Báječná třešňová bublanina

Včera mi volala máma, abych si přijela k sousedům pro třešně. Přeložím Vám to: "Nechtěla bys u sousedů natrhat třešně, mají jich mraky a neví, co s nimi. A mohla bys mi upéct bublaninu!" (A ne, nespletla jsem se, nebyl tam otazník :-))

Ale protože jsem hodná dcera a navíc ráda peču a taky proto, že mi Verunka s Tomíkem pomohli s trháním třešní, neřekla jsem Ne! Pan a paní Mrázovi mají opravdu báječné třešně, takové ty sladko-kyselé křehoučké chrupky. Až budu chystat zavařeninu, tak k nim budu muset přidat nějakou červenější odrůdu třešní nebo je zkombinovat s jiným barevnějším ovocem, ale na bublaninu jsou naprosto vynikající.

Co budete potřebovat:

• 2 hrnky smetanového jogurtu (cca 400g) 
• 2 hrnky pohankové mouky (cca 250 g)
• 2 hrnky třtinového cukr (cca 200 g)
• 2 středně velká vejce
• kypřicí prášek do pečiva
• cca 400 třešní
• 100 ml tmavého portského vína (může být též brandy, koňak nebo rum)

Na krém:

• 200 g ricotty
• 50 g moučkového cukru

Opláchněte třešně, odpeckujte je, vložte do misky s portským (nebo jiným alkoholem) a nechte je nasávat. Nechci Vás nijak nabádat k nadměrné konzumaci, ale pokud už dnes nebudete řídit, ochutnejte, zda jste ten který druh alkoholu zvolili dobře a zda se náhodou nekazí... buďte jako Medvídek Pú!;-)

V míse smíchejte všechny ingredience na těsto, důkladně je metličkou prošlehejte, aby bylo vláčné, jemné, aby mouka netvořila hrudky.

Pečicí formu (v mém případě formy) vystříkejte olejem nebo vytřete tukem, vysypte moukou. Uvedené množství těsta by Vám mělo stačit na větší kruhovou formu na linecký koláč cca o průměru 26 cm nebo jako v mém případě o průměru 21 cm a čtyři malé formičky o průměru cca 10 cm. Do forem vlijte těsto.Třešně vyjměte sítkem z portského, nechte je okapat a rozložte je do těsta. Vidličkou můžete třešně do těsta trochu zatlačit.

Bublaninu pečte v troubě předehřáté na cca 150°C 45 minut. Sledujte, až povrch jemně zezlátne a proveďte kontrolu špejlí či párátkem.

Bublaninu můžete podávat jen pocukrovanou moučkovým cukrem. Pokud by se Vám takhle zdála být "takovým obyčejným moučníkem", utřete si krém z ricotty s moučkovým cukrem, potřete povrch a ozdobte ho několika vypeckovanými třešněmi. Dospělákům můžete bublaninu ozdobit těmi opilými třešněmi, dětem čerstvými rozpůlenými.

Ať zvolíte kteroukoliv z variant nebo ať vyzkoušíte obě, nikdy nešlápnete vedle. Tahle bublanina je díky jogurtovému těstu mokrá a vláčná, díky pohankové mouce zdravá a díky opilým třešním zase ne až tak úplně zdravá;-)

Mějte pěkné prázdniny a nenechte se nachytat na švestkách (ani na třešních)!

Smoothie z lesních bobulí

S nadcházejícími, doufám snad už konečně horkými letními dny, se Vám určitě bude hodit recept na svěží smoothie z bobulí. Po ránu se můžete "nastartovat" jeho lehkou vitamínovou verzí a večer se můžete v "odměnit" verzí s kapkou alkoholu;-) 

Co budete potřebovat:

• Středně velkou červenou řepu
• Hrst ostružin
• Hrst malin
• 2 hrsti borůvek
• 300 ml brusinkové šťávy či džusu

Očistěte a pokrájejte řepu, dejte ji do mixéru společně s malinami, ostružinami a borůvkami a rozmixujte na jemnou kaši.

Ovocné pyré nařeďte brusinkovou šťávou či džusem. 

Smoothie z lesních bobulí servírujte, jak říkají Angličané, on the rocks, a s pár lístky máty. 

Když si večer do sklenky smoothie přidáte panáka vodky (nebo pokud jste se nechali na podzim inspirovat v mojí kuchyni, tak kapkou trnkového šnapsu), bude to nápoj o poznání méně zdravý, ale nebuďme úzkoprsí a užijme si báječné opojné léto plné bobulí!

Báječná bezinková limonáda

Recept na bezinkovou limonádu je tak jednoduchý, až by se mohlo zdát, že vlastně není důvod ho popisovat, ale... člověk nikdy neví! Když jsme poprvé vařila vejce naměkko nebo připravovala kakao, taky se mi to zdálo jako velká věda:-). A bezinková limonáda je nápoj, který  Vám rozhodně zpříjemní každý sebe parnější letní den.

Co budete potřebovat:

• 100 ml báječného bezinkového sirupu
• 1 citrón 
• 1 l sifonu, perlivé vody apod.
• spoustu ledu
• alternativně může být pár lístků máty nebo meduňky a bezinkové květy

Citron vydrhněte kartáčkem, abyste zbavili kůru zbytků chemického postřiku. Věřte mi, že kdybyste tak neučinili, tak Vás to nezabije, ale zbavíte se tak možné nepříjemné pachuti. Citron nakrájejte na plátky.

Do láhve či džbánku nasypte kostky ledu. Můžete použít i led nadrcený, ale podle mě "kostky", zvláště pokud máte nějaká  pěkná ledová tvořítka, vypadají daleko lépe. Přidejte plátky citronu, pokud máte, tak i pár snítek bezinkového květu. Chuť limonády nijak dramaticky nezmění, ale dobře vypadají a limonádu krásně ovoní! Teď si ještě můžete utrhnout pár čerstvých bezinkových květenství, než během pár dnů odkvetou, ale v létě můžete klidně použít i snítky sušeného květu. 

Citrony a květy na ledu zalijte 100ml bezinkového sirupu a doplňte dobře vychlazeným sifonem. Dnes je na trhu vychytávka v podobě tzv. sodastream, což je v podstatě designově vyladěná sifonová láhev, kterou si pamatujete z Vašeho dětství. A je jen na Vás, zda jste nostalgickými milovníky retra, nebo zda ujíždíte na designových barevných vychytávkách do kuchyně. Stejný účel samozřejmě splní i láhev balené perlivé vody.

Limonádu můžete nachystat pro celou rodinu už ráno a uložit ji do lednice, v takovém případě ale doporučuji přidávat led vždy až do každé láhve či džbánku zvlášť ve chvíli, kdy ji nesete na stůl. Ale určitě bych Vám doporučila nezůstávat u jednoho džbánku, protože jakmile v lednici bezinková limonáda bude, Vaši blízcí po ní sáhnou jako po zaručené první volbě!

Chcete-li bezinkovou limonádu nějak obměnit či ozvláštnit, můžete použit lístky čerstvé máty nebo meduňky. Obě tyhle bylinky mají lehkou osvěžující chuť a meduňka navíc výraznou citronovou vůni, takže do konceptu chladivé letní limonády skvěle zapadá.

Užijte si báječné letní dny (pokud tedy nějaké to opravdové léto letos přijde) a osvěžte si horké dny báječnou bezinkovou limonádou!

Džem z rebarbory a jahod

Rebarbora, podobně jako třeba artyčoky, chřest či kopr, patří mezi suroviny, které buď nesnášíte nebo milujete. Averze k nim je přitom často iracionální a nespravedlivá. Můj tatínek např. rebarboru odmítá díky rebarborovému kompotu, který jim servírovali v mateřské školce, ale pokud rebarboru zákeřně  propašuji do jablečného štrůdlu, klidně si na něm pochutná. 

Dneska Vám přináším recept na džem z rebarbory a jahod. Jeho chuť je naprosto delikátní a báječná a věřte mi, že díky němu i jen z čerstvé bagetky či toastu s máslem vytvoříte snídani šampiónů! 

Co budete potřebovat:

• 800 g rebarbory
• 800 g jahod
• 500g želírovacího cukru 3:1
• hrstičku borůvek (mohou být i mražené)
• 2 polévkové lžíce kandovaných ibiškových květů

• zavařovací sklenice

Rebarborové řapíky oloupejte a na obou koncích okrojte. Tenhle krok je možné přeskočit u opravdu mladé rebarbory, ale já doporučuji v každém případě oloupat. Rebarbora se loupe především proto, že v povrchové vrstvě je obsaženo největší množství kyseliny šťavelové, která by mohla bránit procesu želírování. Rebarboru nakrájejte na cca 2 cm dlouhé špalíčky a blanšírujte je. Blanšírování je úprava, která spočívá v rychlém spaření vroucí vodou a následném propláchnutí ve vodě ledové. Díky tomu si rebarbora uchová barvu i chuť, ale zbavíme ji nežádoucích mikroorganismů. 

Následně rebarboru zalijeme cca 100 ml vody, přivedeme k varu a dusíme doměkka (cca 3-4 minuty).

Zatím si opláchneme jahody, odstraníme stopky a nakrájíme je na osminky. Pokud je máte, přidejte k nim na drobno nasekané kandované ibiškové květy, ty dodají džemu specifickou vůni a jemnou kořeněnou chuť, ale nejsou nezbytné. Vše smícháme s želírovacím cukrem. Necháme chvíli odstát a občas promícháme.

Jahodovou směs přidáme k rebarboře, která už by se dušením měla rozložit na jemná vlákénka, a nakonec dodáme hrst borůvek.  Já jsem využila zbytek "nakřečkovaných" borůvkových zásob z loňského roku. Borůvky přidávám hlavně kvůli barvě, protože jahodové džemy mají občas sklon svoji barvu s časem ztrácet, a to zejména v kombinaci s kyselými plody jako je rebarbora.

Džem za občasného míchání necháme krátce povařit. Pokud preferujete džemy spíše francouzského typu, které se vyznačují obsahem větších kousků ovoce, pak je Váš úkol téměř u konce. Pokud ale raději džemy s menšími kousky, tak těsně před plněním rozmačkejte větší kusy jahod vidličkou nebo "šťouchačkou na brambory".

Proveďte pro kontrolu želírovací zkoušku: naberte si džem čajovou lžičkou a kápněte ho na talířek či skleněnou misku. Počkejte půl minutky a pokud džem začíná tuhnout, je vše v pořádku a můžete ho začít plnit do čistých, sterilizovaných zavařovacích sklenic. Pokud by konzistence džemu byla příliš tekutá, přidejte trochu krystalového cukru. 

Pečlivě uzavřené sklenice postavte dnem vzhůru  a ponechte je tak alespoň 5 minut. Já obvykle čekám, dokud se  neozve charakteristický zvuk "lupnutí".

Trvanlivost džemu je minimálně 12 měsíců, ale z vlastní zkušenosti Vám to nepotvrdím, u nás doma se po něm vždycky jen "zapráší". 

Báječný štičí filet na lůžku z červeného šťovíku

Loni jsem objevila coby zahradnice amatérka kouzlo šťovíku. Vysadila jsem po jedné rostlince zeleného a červeného a on roste a roste jako z vody, navíc je to trvalka...co víc si přát:-). Oba šťovíky samozřejmě můžete uplatnit ve všemožných salátech a zatímco ten zelený je skvělou surovinou na vydatnou polévku chuťově podobnou klasické kulajdě, ten červený se skvěle hodí jako příloha. Má méně kyselý "ocásek" a díky listům s červeným žilkováním vypadá na talíři efektně a dekorativně. Dneska Vám ho nabízím v kombinaci se štičím filetem. 

Co budete potřebovat (na každou jednu porci):

• čerstvý štičí filet
• hrubozrnnou sůl
• pepř
• lžičku mandlových lupínků
• cca čajovou lžičku citrónové šťávy
• olivový olej a lžičku másla

• cca 2 hrsti lístků šťovíku
• sůl a růžový pepř
• stroužek česneku
• cca polévkovou lžíci másla

• 2 polévkové lžíce lehkého bílého jogurtu
• špetku soli
• kapku olivového oleje
• kapku citrónové šťávy
• špetku čerstvého libečku

Začněte s dresinkem. Nasekejte nadrobno libeček. Jogurt rozšlehejte vidličkou s kapkou olivového oleje a citrónové šťávy. Vmíchejte libeček a podle chuti dosolte. Se solí spíš šetřete, ať vynikne zejména lehká jogurtová chuť. Dresink si nechte připravený v lednici.

V konvici dejte vařit vodu na spaření červeného šťovíku.

No, řekněte, jestli tenhle šťovík není nádherný.
A ani trochu nevypadá jako plevel, i když roste a bují s jeho intenzitou. 

Štičí filátka omyjte, u více šupinatých očistěte kůži. Osušte je a do kůže udělejte pár zářezů špičkou ostrého nože. Filátko zakápněte citrónovou šťávou a konečky prstů vmasírujte špetku pepře. Filety před pečením nesolte.

Listy šťovíku v sítku spařte vroucí vodou a hned je pod tekoucí vodou ochlaďte, aby listy neztratily barvu a chuť. Stroužek česneku nakrájejte na tenké plátky. 

Na pánvi rozehřejte olivový olej. Štičí filety nejprve položte kůží dolů, zprudka je orestujte a pak obraťte, ztlumte žár, přidejte lžíci másla a povrch filátek posypte hrubozrnnou solí a mandlovými lupínky. Nechte pomalu dojít.

Zatím v hlubší pánvi (např. wok)rozehřejte máslo - a myslím tím máslo, nikoliv žádnou náhražku. Jak se bude rozpouštět, vložte na něj lupínky česneku a pomalu restujte, přidejte šťovík, osolte, opepřete a nechte pár minut za občasného míchání restovat.

Na talíři vytvořte lůžko z restovaného šťovíku, na něj uložte štičí filátko. Dresink doporučuji servírovat v malé mističce zvlášť. Štičí maso je samo o sobě chuťově báječné a zajímavý chuťový akcent dodá šťovík, takže s přílohami už neexperimentujte a zvolte buď obyčejné vařené brambory nebo ještě lépe opečenou bagetu.

Me by Anchee (mladá a talentovaná fotografka Anna Poubová)

S vychlazeným suchým bílým vínem neuděláte chybu nikdy...tak tedy Dobrou chuť!

Co s mátou a meduňkou...

Máta i meduňka patří mezi "začátečnické" bylinky, tyhle léčivky totiž přežijí prakticky jakékoliv zacházení a za téměř nulovou péči vás odmění obrovskou úrodou! Pokud je nepěstujete v květináči či truhlíku, ale přímo na záhonku, mohou se snadno stát i Vaší noční můrou, protože vytlačí ze svého okolí ty méně odolné bylinky. Ale především, pokud tedy nejste extrémními, ale opravdu extrémními milovníky mojita, Vás nutně postaví před problém, kam s ní(m). Máte-li to srdce, můžete část úrody zúročit i na kompostu, ale tomu se moje duše zahradníka amatéra, který je pyšný na každý svůj výpěstek, každoročně vzpírá. Takže co si počít s úrodou?

Máta klasna

 1. Mátu (ale i meduňku) můžete samozřejmě sušit. Stonky svažte do svazečků a zavěste na suché světlé místo. Důkladně usušené lístky uložte do sklenic se šroubovacím uzávěrem. 

Meduňka lékařská

Mátu i meduňku můžete uložit každou zvlášť, ale speciálně tyhle dvě bylinky se spolu výborně doplňují a tak si můžete rovnou namixovat báječnou uklidňující bylinkovou směs. Mátu s meduňkou obvykle míchám v poměru 1:1. Tahle kombinace funguje na příjemné usínání, uklidňuje žaludek a působí proti stresu.

Jste-li chroničtí nerváci a nespavci, můžete si mátu s meduňkou nakombinovat ještě se sušenou natí třezalky tečkované. Tady doporučuji s ohledem na silný účinek třezalky poměr 3:3:1 (máta:meduňka:třezalka). Pokud nezabere ani tohle, pak Vás musí vzít partner pánví po hlavě nebo si musíte zobnout Stilnox:-)!

Třezalka tečkovaná - ačkoliv sbírat atraktivní květ by se zdálo asi nabíledni, pro lékařské účely se sbírá nať. Usušené kvítka by se asi daly použít jako dekorace.

2. Většinu bylinek, tedy i mátu s meduňkou můžete samozřejmě uložit i do mrazáku. Nasbírané snítky opláchněte, jemně osušte papírovou utěrkou tak, abyste lístky nepomuchlali, otrhejte jednotlivé lístky. A dále máte dvě možnosti, ta první je pro pečlivky jako jsem já - otrhané lísty dejte na tácek, plech či prkýnko a na pár minut vložte do mrazáku. Po pár minutách je vyjměte a sesypte do krabičky. Jednotlivé vrstvy lístků můžete ještě proložit pečícím papírem. Díky tomuto kroku se Vám podaří uskladnit lísky jednotlivě a stejně tak je kdykoliv vyjmout.

Ti méně pečliví vynechají krok "předmražení" a lístky pak mohou uložit buď do plastové krabičky nebo klidně do mikrotenového sáčku.

Dalším mrazicím tipem jsou nádobky na ledové kostky. Podle Vaší preference buď bylinky nasekejte nebo naopak použijte pár menších lístků do každého dolíčku, zalijte vodou a uložte do mrazáku. Bylinkové kostky se skvěle hodí na ochucení vody nebo přípravu míchaných nápojů uprostřed zimy.

A proč vůbec bylinky mrazit namísto sušení? Zmražené bylinky si zachovají určitou čerstvost. Alespoň podle mé zkušenosti je např. čaj ze zmražených bylinek silnější a výraznější než ten ze sušených, ale je docela možné, že by mi to nějaký biochemik vyvrátil:-).

3. A konečně můj tip tzv. cukrářský! Mátu či meduňku nasušte a smíchejte s cukrem. Já obvykle volím obě varianty, jak cukr krystal, tak cukr moučkový. Poměr sušených bylinek a cukru je v podstatě libovolný. 

Mátový či meduňkový cukr uložte do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložte na suché místo. Takhle nachystaný voňavý bylinkový cukr se Vám skvěle bude hodit při pečení mnoha různých dobrot. Pokud máte v truhlíku či na záhonku více variant máty např. mátu klasnu, mátu čokoládovou či ananasovou - ano, to vážně existuje(!), podaří se Vám v téhle úpravě získat cennou cukrářskou surovinu a na chemické aroma můžete s klidem zapomenout!

Zatímco voňavý cukr krystal se lépe hodí do samotného těsta, směsí z moučkového cukru můžete dezerty posypat - bude to skvělá vychytávka na palačinky, bábovky či piškoty.

Máta čokoládová

Přeju Vám báječné slunečné léto a bohatou bylinkovou úrodu!

Citrónové želé s bezinkovými květy

Recept na citrónovo-bezinkové želé se již pár let drží v pomyslném Top Ten žebříčku mých nejoblíbenějších a také nejúspěšnějších receptů. A jak už to bývá, zpočátku jsem k němu pociťovala značnou nedůvěru a tak poprvé jsem udělala pouze jedinou várku, tak nějak "na zkoušku" a záhy se ukázalo, že to byla veliká, ale veliká chyba, protože se po něm jen zaprášilo a pár obdarovaných pak nesměle sondovalo, zda by nebyla ještě nějaká aspoň maličká sklenička. Tak ho určitě vyzkoušejte a jsem si jistá, že nezůstane u jediné dávky:-)

Co budete potřebovat:

• 6 velkých květenství bezu
• cca 2,5 kg citrónů
• 1,2 kg cukru krystal
• 1 bal želírovací směsi 1:1
• (cukr a želírovací prostředek je možno též nahradit jedním kilogramem želírovacího cukru 1:1)

• a samozřejmě zavařovací sklenice

Z kůry tří větších citrónů si připravte tenké proužky. Proužky je vhodné dělat jen z vrchní části kůry. Ideální je, když koupíte citróny v bio kvalitě (tedy bez postřiku, abyste nemuseli kůru drhnout a postřiku ji zbavovat). Obzvláště vhodné jsou také tzv. cedrátové citróny, jejichž kůra je silnější. 

Ze všech citrónů pak vymačkejte šťávu. Budete-li používat odšťavňovač, pravděpodobně Vám bude stačit menší množství citrónů. Rozhodně však doporučuji do odšťavňovače dávat citróny již oloupané (bez kůry), protože z neoloupaných získáte sice šťávu hustší a bude jí více, nicméně výsledek pak bude poněkud zakalený. Není to sice chuťově na škodu, ale esteticky půjdou body dolů:-). Navíc pokud dostatečně nevydrhnete kůru, může mít želé díky stopovému množství postřiku zbytečně nahořklou pachuť.

Citrónovou šťávu (cca 1 litr), naškrábanou citrónovou kůru a želírovací prostředek smíchaný s dvěma polévkovými lžícemi cukru nechte za občasného míchání přijít k varu.

Přidejte cukr, promíchejte, aby se rozpustil a nakonec přidejte bezinková květenství. Ta zbavte silných stonků, ty slabé samozřejmě můžete ponechat, a vařte cca 4 minuty.

Vyjměte bezinková květenství. Pokud jste to neudělali při jejich vkládání do želé, tak je nyní nastříhejte či natrhejte na menší trsy. Želé přelijte do předem vyvařených zavařovacích sklenic. Do každé sklenice pak lžičkou přidejte pár květů bezinek. Tenhle krok sice není nutný a pokud se bojíte příliš experimentovat, klidně to poprvé vyzkoušejte bez přidávání květenství, ale zbytečně se ochudíte o zajímavý vizuální efekt.

Sklenice pečlivě uzavřete. Postavte je během chladnutí vzhůru nohama alespoň na pár minut.

Želé vám vydrží minimálně 12 měsíců, tedy pokud ho navaříte dostatek, u nás obvykle poslední zbytky servírujeme při oslavě mého svátku (tedy 25. listopadu) nebo na Vánoce.

Želé má vynikající sladko-kyselou chuť a díky bezinkovým květům je i krásně voňavé. Můžete ho samozřejmě mazat na toasty či čerstvé pečivo s máslem, skvělé je na palačinky, které povýší o několik tříd, ale naprosto nejbáječnější je v kombinaci s různými sýry, ať už jsou to jemné čerstvé sýry tvarohové, nahořklé sýry s modrou či bílou plísní nebo s výraznými zralými kozími či ovčími sýry.

Dobrou chuť a nebojte se experimentovat!

Báječná kosmatice neboli smažená bezinková květenství

Druhý bezinkový recept, který pro Vás mám, je od babičky Anči, i když během víkendové slavnosti na naší zahradě se ukázalo, že tenhle recept neomylně patří do rubriky Zapomenuté recepty (mnoha) našich babiček. 

Zároveň jde ale o pokrm, který má i šmrnc evropské kuchyně. Svojí filosofií není kosmatice nepodobná obalovaným cuketovým květům, které jsou oblíbenou italskou delikatesou zejména v oblasti Toskánska.

Co budete potřebovat:

• 20 středně velkých bezinkových květenství (s dlouhou stopkou)
• 400 ml mléka
• 4 středně velká vejce
• 250 - 300 g hladké mouky 00
• špetku soli

na dresink:

• 150 ml bílého jogurtu
• čajovou lžičku olivového oleje
• čajovou lžičku dijonskéhořčice
• pár kapek citónové šťávy
• špetku soli
• kopr

• slunečnicový olej na smažení

V mléce rozšlehejte vejce a postupně přisypávejte mouku a vyšlehejte jemné těstíčko. Těstíčko by mělo mít konzistenci zhruba jako těsto palačinkové, ostatně až na cukr používáme stejné ingredience. Těstíčko osolte.

Omyjte bezinková květenství, abyste se zbavili případných hmyzáků, osušte je. Je důležité, abyste květenství trhali s delší stopkou. 

Do hluboké pánve, mně se osvědčil např. klasický wok, nalijte slunečnicový olej a nechte ho rozpálit. Květenství popadněte za stopku a ponořte do těstíčka, pak přendejte do pánve. Jakmile začne kosmatice odspodu zlátnout, ustřihněte dlouhou stopku, tenčí stopičky můžete ponechat a kosmatici obracečkou otočte a dopečte z druhé strany.

Zatímco se budou kosmatice smažit, můžete si připravit dresink. Všechny ingredience vložte do uzavíratelné sklenice, důkladně je protřepejte a nakonec vmíchejte na jemno nasekaný kopr.

Kosmatici můžete podávat s vařeným bramborem, ale báječně si pochutnáte i na samotné kosmatici s dresinkem. 

Báječný bezinkový sirup (podle babi Dáši)

Černý bez je rostlina, která má v naší kuchyni svoje stále místo, protože patří mezi snadno dostupné a přitom mocné léčivky, ale taky že  většinu s ním spojených receptů schraňuji po svých drahých babičkách Aničce a Dáše a jsou tedy léty prověřené, a v neposlední řadě také proto, že bezinky jsou prostě báječné! 

Začátek června je obdobím, kdy mě sousedi mohou celkem pravidelně vidět, jak vyrážím "na sklizeň" do pole za domem ve slamáku, s košíčkem a s nůžkami. Zrovna včera jsme se sousedem, panem Poustkou, vedli rozpravu, zda je v mém případě pojmenování "babka kořenářka" vzhledem k věku (nízkému, samozřejmě!!!) urážlivé či nikoliv. Nakonec jsme se shodli, že "mladá paní kořenářka" by se mě dotýkalo daleko víc, protože je to lingvistická, etymologická i obyčejně lidská blbost! 

Co budete potřebovat:

• 25 velkých bezinkových květů
• 2,5 l převařené vody
• 2-3 větší citróny
• 60 g kyseliny citrónové
• 1,8 kg cukru

• plátýnko
• pečlivě vyvařené uzavíratelné sklenice 

A teď, jak na to: Na sirup vybírejte velká květenství s plně rozvinutými květy. 

V původním publikovaném receptu z roku 2015 byla poznámka: "Doma květy pečlivě umyjte." TAK ZNOVU A LÉPE: Po letech testování doporučuji květy předem neproplachovat. Sice se tak může stát, že vyluhujete s bezinkovými květy i nějakou tu mušku, ale výluh nakonec stejně budete cedit přes plátýnko, čímž se mechanických nečistot zbavíte. Proplachováním byste se ovšem zbavili i pylu, který dává sirupu ten správný báječný šmak.

Převařte si 2 litry vody a nechte vychladnout. Citróny pečlivě omyjte kartáčkem a nakrájejte na kolečka. Do nádoby poskládejte oprané květy bezu, kolečka citrónu, zalijte je studenou převařenou vodou, přikryjte a nechte luhovat minimálně 12, ale klidně i 48 hodin na chladném místě.

Slijte přes sítko vyložené plátýnkem vodu do hrnce, nakonec vyklopte květy s plátky citrónu a přes plátýnko je důkladně vymačkejte. Namísto plátýnka či staré dětské bavlněné pleny se mi také osvědčil trojcípý zdravotnický šátek. Máte-li kompost, pak dobře víte, co si s vyluhovanými květy a citróny počít.

Přidejte 60g kyseliny citrónové  a cca 1,8 kg cukru krystal či cukru krupice. Dejte na plotnu a za občasného míchání nechte krátce přejít varem. A pak už můžete sirup stáčet do vyvařených sklenic a lahví všech možných tvarů a velikostí.

Protože za ta léta, kdy sirup dělám, jsem už vyzkoušela řadu změn a možných inovací, podělím se s Vámi na závěr s několika slepými uličkami vývoje. 

TAKŽE NEOSVĚDČILO SE MI: 

1. Použití odšťavněných citrónů namísto koleček ve výluhu. Sirup sice získal výraznější žlutou barvu a intenzivnější citrónovou chuť, ale několika málo týdnech se zakalil a začal se v něm vytvářet nevzhledný kal.

2. Nahrazení bílého cukru cukrem třtinovým či nerafinovaným. Jediným pozitivním efektem bylo opět dosažení méně čirého a barevně výraznějšího sirupu, ale i v tomto případě se sirup záhy zakalil a i když zřejmě nebyl nijak závadný, nebyl ani trochu appetitlich na pohled.

3. Nenechat přejít varem. Teoreticky by citróny i přidaná kyselina citrónová mohli zafungovat sami o sobě a působit jako dostatečný konzervant. Nicméně sirup, který jsem nechala byť i jen opravdu krátce přejít varem, měl delší trvanlivost a na chuti a účincích nic neztratil.

U bezinkového sirupu babi Dáši se prostě osvědčilo neexperimentovat a držet se léty osvědčeného. V takovém případě vydržel sirup na chladném místě (v lednici, v chladné komoře či sklepě) řadu měsíců. A kdybychom ho připravili víc, vydržel by nejspíš do další bezinkové sklizně:-) 

V létě si z něj připravujeme báječnou a osvěžující bezinkovou limonádu, v zimě, jakmile začnou plískanice, sirup přidáváme do čaje. Funguje opravdu náramně proti chřipkám, nachlazení, má močopudné a detoxikační účinky aneb "Nezošklivuj si to, je to na kosti, na krev, na všechno!" 

Užívejte si báječný bezinkový červen!