středa 8. října 2014

Tmavomodrý svět...aneb trochu trpký trnkový džem


Jak jsem slíbila, dnes jsme se pustila do trnkového džemu, prvního receptu z tak trochu neobvyklých, nebo dnes alespoň ne častých a běžných surovin. 


Vzhledem k tomu, že ne vždycky čtu pečlivě i poznámky pod čarou, případně drobným písmem, obávám se, že by si mě zítra v kanceláři mohli "moji hoši" splést s Alžbětou Bathoryovou, která se kvůli kráse a věčnému mládí koupala v krvi panen...takže vám doporučuji použít při manipulaci s rozvařenými trnkami latexové rukavičky... Jsou elegantní, slušivé, skvěle sedí a hlavně i po vaření budete mít běloskvoucí ruce.

 
Co budete potřebovat:
  • 1 kg trnek
  • 1 kg cukr krystal
  • 500 ml 100%-ní jablečné šťávy
  • pro jistotu mějte po ruce 2-4 lžičky kyseliny citrónové
  • a latexové rukavice

Staré kuchařky (a nemyslím tím dámy v letech) píší, že je nejlepší sbírat trnky až po prvním mrazíku, ale dá se to obejít i tak, že nasbírané trnky necháte přes noc "přemrznout" v ledničce či mrazničce tak jako já. Trnky omyjte a odsťopkujte, dejte do kastrolu, zalijte vodou tak, aby byly ponořené, a nechte vařit, dokud nezměknou. Případný zbytek vody pak slijte.


Trnky propasírujte přes sítko. Já na to mám speciální dřevěnou pasírovací "paličku", ale obyčejná měchačka či velká lžíce splní svůj účel úplně stejně. Pokud chcete z trnek dostat co nejvíce, dejte trnkovou kaši do čistého plátýnka a vymačkejte z nich i duši! 


Přidejte cukr a jablečnou šťávu. Můžete koupit 100% -ní jablečný džus či mošt a nebo můžete získat šťávu z čerstvých jablek pomocí odšťavňovače. A pak už za občasného míchání nechte vařit do zhoustnutí. Nejste-li si jistí, jak dlouho džem vařit, provádějte průběžně želírovací zkoušku: Naberte trochu džemu na lžičku a kápněte na talířek. Pokud  ztuhne, máte vyhráno. Pokud ne, neklesejte na mysli a zkuste přidat 2-4 lžičky kyseliny citrónové, to by mělo pomoci! Pokud se na džemíku tvoří pěna, sbírejte ji průběžně polévkovou lžící. Chuťově by džemu neublížila, ale nevypadá to dobře.


Džem má krásnou rubínovou až lehce fialkovou barvu a mírně natrpklou chuť.

Takže...dobrou chuť!
 

6 komentářů:

  1. Kejto, existuje vůbec něco, z čeho ty neumíš udělat džem:-)? Co takhle přijmout výzvu a zkusit Hynkův nejoblíbenější - šípkový...aneb já na nich v neděli taky byla, ale potupně jsem je usušila na čaj :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Šípkový džem je skvělý, ostatně šípky jsou základem i pro šípkovou omáčku, kterou dobrá polovina hrabalovských čtenářů považuje za tu pravou ke kančímu...no, nechci nic slibovat, ale pokusím se...pak si ji můžeme s Hynkem porovnat:-) zatím chystám "dobrý příběh" o tom, že i zkušená kuchařka se někdy utne, což se mi povedlo s želé z hlohu obecného...

    OdpovědětVymazat
  3. Tak vidím, že letos bude kančí zase se zelím :-(
    A já přitom miluju šípkovou omáčku... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach jo, Hýňo, Ty víš, že mi moje kuchařská pýcha jinak nedá pokoj a že se chytím snadno... Tak já se tedy domluvím se Soňou na tremínu a přijeďte na kance se šípkovou :-)

      Vymazat
    2. Takovému pozvání se nedá odolat :-) Domluvte na termínu na vašem dámském dýchánku a já k tomu dodám něco k pití :-)

      Vymazat