sobota 29. srpna 2015

Docela malá svačinka, když je ten čas ostružin



Soňa Ratajová mi často předhazuje, že jsem hédonistka! Naštvalo mě to jenom napoprvé, a to hlavně proto, že jsem já, lingvistka, musela sáhnout po svém ohmataném Slovníku cizích slov. Emotikona wink
 Ušetřím vám teď čas: hédonistka je požitkářka.

Už je to tak, to jsem celá já a jsem na to pyšná... A co se týče ostružin...Pokud jste se nechali inspirovat a vyzkoušeli si na jaře připravit citronové želé s bezinkovým květemhttp://katcinabajecnakuchyne.blogspot.cz/…/citronove-zele-s… , tak to teď máte velikou, ale velikou kliku. Stačí Vám čerstvý farmářský chleba, jiskřička másla, lžička zmíněného želé, camembert a pár ostružin. Je to koncert chutí... a pokud jste byli lenoši a citronové želé ve spíži nestojí, tak to zkuste i bez něj. Bude to jen o kapánek menší požitek.


Lehoučké bábovičky s ostružinami a levandulí



 

Ve chvíli, kdy se rodina rozroste o čtyřnohého psího kamaráda či kamarádku, Váš život se od podlahy změní. Pokud si nepořizujete psa jako modní doplněk či kvůli posílení statu quo, pak záhy zjistíte, že bez ohledu na to, že vzduchem se vznáší agresivní pyly a Vy jste silný alergik, navzdory čtyřiceti stupňům ve stínu, navzdory mlze, dešti, mrazu i sněžení, Vy jste každý den venku. A ne na chvilku nezbytně nutnou, abyste se přesunuli do práce, vlídné hospůdky nebo na návštěvu k přátelům. Vy jste venku tak často a tak dlouho, jak si přeje Váš pes! Pokud nejste prase, všechno Vaše oblečení, vydává podivně šustivý zvuk, protože po kapsách neustále nosíte zásobu sáčků...vy víte na co! A konečně díky svému psovi si velmi záhy vytvoříte pestrou databázi míst, kde kvete bez, rostou jahody či maliny nebo kam vyrazit na houby. Jsem už více než šest let hrdým "psím rodičem" a tak díky Carrince moc dobře vím, kam vyrazit na ostružiny! A tady je recept na ty nejlahodnější a nejvoňavější bábovičky plné ostružin.


Co budete potřebovat:

  • 3 čerstvá vejce
  • 150 g krupicového cukru
  • 90 g másla (žádné náhražky, prosím)
  • 125 ml plnotučného mléka, může být i smetana, když nedáte jinak
  • 225 g hrubé mouky
  • špetku soli
  • 1/2 sáčku kypřícího prášku do pečiva
  • olej v rozprašovači či obal od másla na vymazání formiček
  • trocha mouky na vysypání formiček
  • cca 250 g/velký hrnek čerstvých ostružin 
  • hrst levandulových květů
  • formičky na bábovičky


Rozdělte vejce na žloutky a bílky. Z bílků a špetky soli vyšlehejte pevný sníh. Žloutky utřete s cukrem do nadýchané pěny. Do pěny přidejte hrudky změklého másla a mléko (nebo smetanu) odstáté na pokojovou teplotu a vše důkladně pár minut třete. Mouku smíchejte s práškem do pečiva a postupně vmíchejte do žloutkové pěny. Nakonec přidejte bílkový sníh. V téhle fázi buďte opravdu opatrní a pokuste se krotit svůj temperament, bílek zapracujte tak lehce a něžně, jak to jen půjde.

Do těsta přisypte hrst levandulových květů a ostružiny. Zamíchejte je krouživým pohybem vidličkou a dávejte pozor, ať ostružiny zbytečně nerozmačkáte a neobarvíte si těsto, nebyl by to sice žádný průšvih, ale zbytečně si pokazíte estetický dojem ;-). 



Předehřejte troubu na cca 160-180°C. Neberte to jako dogma, vy přece znáte vrtochy své trouby nejlépe. Formičky na bábovičky případně formu na muffiny vymastěte a případně vysypte moukou. Naplňte je těstem a šup s nimi do trouby. Bábovičky pečte podle velikosti formiček cca 15 - 20 minut do zlatova.




Nechte je vychladnout, vyklopte se a pocukrované je můžete servírovat. 

Užijte si báječný, poslední prázdninový víkend!

středa 19. srpna 2015

American Dream aneb burger je prostě burger

Tyhle kořenky od kamarádky Jíti jsou z NYC a k servírování burgerů si prostě neumím představit báječnější

Procházela jsem poslední recepty a uvědomila si, že už dlouho nebylo na pořadu dne maso. Navíc dnes přijede z Prahy Zuzanka, vyčerpaná praxí u koní, a vzhledem k tomu, že obě pilně cvičíme s Jillian, tak si jisto jistě zasloužíme nějakou tu mas(t)nou odměnu! Chvilku jsem váhala mezi steakem a hamburgerem… a protože u řezníka měli báječné mleté maso z anguse, tak se dnešním vítězem staly burgery, domácí bramborové hranolky a na odlehčení dva saláty – klasický zeleninový míchaný a zelený salát s granátovým jablkem.

Co budete potřebovat (na 2 porce):

Na burgery:
  • 500-600 g mletého hovězího masa
  • 1 vejce
  • polévkovou lžíci mléka
  • sůl
  • pepř
  • špetku chilli
  • červenou cibuli
  • polévkovou lžíci worchestru
  • snítku tymiánu
  • olivový olej
  • 2 plátky sýra podle vaší chuti a obliby
  • 2 plátky slaniny
  • hořčici/kečup nebo majonézu
  • 2 burgerové bulky
  • máslo
  • čerstvý salát
  • 2  rajčata
  • papriku žlutou

Na domácí hranolky:
  • 300 - 400 g brambor
  • olivový olej
  • sůl
  • pepř
  • kornouty z pečícího papíru na servírování

Na saláty:

  • čerstvé saláty dle vlastní chuti
  • granátové jablko
  • 50 g krémového kozího sýra
  • balsamikový krém se šťávou z granátového jablka
  • balsamikový ocet
  • olivový olej extra virgin
  • sůl
  • pepř

Začněme s přípravou masa na burgery. Nejspíš se budu opakovat, ale základem dobrého jídla jsou vždycky kvalitní suroviny. Obvykle na burgery kupujeme mleté maso na Plzeňských farmářských trzích, buď u pana Švece z farmy ZEFA, na kterého už jsem tady bezpochyby chválu pěla, anebo ve stánku Angus farm. Můžete namítnout, že maso je prostě maso, ale pečlivý výběr kvalitního masa povýší burgery na božskou manu, na mou duši!


Maso vložte do nerezové mísy. Do důlku rozklepněte celé větší slepičí vejce, přidejte polévkovou lžíci mléka, na drobno nasekanou cibulku, osolte, opepřete, přidejte podle chuti chilli, lžíci worcesterské omáčky a lístky z jedné snítky tymiánu. A teď přichází moje oblíbená část přípravy: Ponořte ruce do masa a pěkně všechny přísady promíchejte, až se spojí v jeden velký  voňavý masový knedlík, a nechte chvíli odpočinout v lednici.


Brambory omyjte, osušte a rozkrájejte podélně na osminky. Na plech šplíchněte olivový olej, rozprostřete brambory a šup s plechem do trouby předehřáté na 150 – 200°C. Nechte péct doměkka.

Připravte si vše ostatní:
  • Burgerové bulky rozkrojte na půl.
  • Cibuli nakrájejte na tenká kolečka.
  • Jedno rajče a půl papriky (nejlépe žluté kvůli barevné koncepci;-)) nakrájejte na kolečka, to přijde do burgeru, zbývající rajčata na osminky a druhou půlku papriky na kostičky, ty přijdou do salátu.
  • Vydlabejte a očistěte zrníčka granátového jablíčka.
  • Salát operte pod tekoucí studenou vodou, opatrně, ale pečlivě ho osušte, ať se křehké lístky nepolámou. Dva až čtyři listy dejte stranou na ozdobu burgeru, zbytek natrhejte na salát.

Než se vrhneme na pečení masa, připravíme si saláty, aby se v zálivkách mohly pěkně macerovat. V první míse promíchejte polovinu natrhaných salátových listů, osminky rajčat, kostičky papriky. Na zálivku smíchejte dvě lžíce olivového oleje (extra panenského), 1 lžíci balsamikového octa, sůl, pepř a nalijte na salát. Jednotlivé ingerdience promíchejte a nechte salát odpočívat v lednici.



Na druhý salát promíchejte natrhané salátové listy, kuličky granátového jablka (množství ponechám na Vaší chuti a uvážení) a kousky kozího sýra. My jsme si obzvláště oblíbili kozí sýr s medem, který se se sladkým granátovým jablkem báječně doplňuje. Salát zakápněte zálivkou ze dvou lžic olivového oleje, jedné polévkové lžíce balsamikového krému se šťávou z granátového jablka, špetky soli a špetky na hrubo namletého pepře tří barev. A šup se salátem do lednice.


Zatímco bramborové hranolky už pomalu zlátnou, na pánvi si rozpalte olivový olej a z masové směsi vytvarujte dva pěkné burgery. Jakmile začne olej sotva slyšitelně praskat, vložte oba burgery na pánev. K nim přidejte plátky slaniny a maso i slaninu z obou stran pečlivě opečte. Pokud si nejste jistí, zda už jsou hamburgery i uvnitř pěkně hotové, zkuste do nich píchnout vidličkou či opékací jehlou. V krajním případě můžete zkusit burger uprostřed natrhnout dvěma vidličkami. Maso by mělo být uprostřed šťavnaté, lehoulince růžové.


Obě rozkrojené bulky vložte na minutku do trouby na pečící mřížku. Cílem je, aby se ohřály a zezlátly.

Vyndejte je z trouby. Na spodní část bulky namázněte  jiskřičku másla, aby se srovnala křupavá krustička, položte plátek salátu, kolečka cibule, na cibulové lůžko položte burger, ten před uložením osušte papírovou utěrkou. Na burger přijde lžíce hořčice, kečupu nebo majonézy podle Vaší chuti, rajče nebo paprika, plátek slaniny, plátek sýra, list salátu a navrch přiklopte druhou půlkou bulky.



Bramborové hranolky posolte, opepřete a servírujte. Když je zabalíte do kornoutu z pečícího papíru, odsaje případný přebytečný olej.


Na stůl dejte saláty z lednice a můžete se do toho pustit. Mimochodem s burgery se to má jako s typickým českými chlebíčky, podle mě se nedají jíst úplně způsobně. 




Na prvním rande či večeři s obchodním partnerem bych si je tedy asi nedala, ale jinak se po nich můžu utlouct! A to je prostě... Báječné!


úterý 18. srpna 2015

Jogurtovo-meruňkové muffiny



Jogurtové těsto na lehoučké (a snadné) koláče už společně zvládáme bravurně! Tentokrát pro Vás mám tip na muffiny, kterými můžete potěšit své nejbližší a přátele...  

Co budete potřebovat:

  • 2 hrnky bílého jogurtu (cca 300ml)
  • 2 hrnky hladké mouky
  • 2 hrnky třtinového cukru
  • 1 kypřící prášek do pečiva
  • 1 vejce
  • cca 350 g meruněk
  • hrst perníku na strouhání
  • 1 čajovou lžičku skořice
  • 1 polévkovou lžíci mátového cukru
  • hrst mandlových lupínků
  • meruňková marmeláda



V míse smíchejte mouku, cukr, jogurt a vejce, přidejte jeden sáček kypřícího prášku do pečiva. To už přece znáte!



Omyté meruňky vypeckujte, část nakrájejte na čtvrtiny, část na osminky. Pár čtvrtinek si ponechte stranou na ozdobení vršku. Ostatní dejte do misky, zasypte je strouhaným perníkem a skořicí a důkladně promíchejte, aby se perník i skořice pěkně nalepili na meruňky. Dodá jim to zajímavou kořeněnou chuť a vůni!

Formu na muffiny vystříkejte olejem z rozprašovače a vysypte je moukou. Do takto připravené formy nalijte těsto, vsypte do těsta nakrájené a v perníku a skořici obalené meruňky a vtlačte je do těsta vidličkou. Zbylé rozčtvrcené meruňky poklaďte na povrch muffinů.


Muffinovou formu vložte  do trouby předehřáté na 150°C a nechte zlehka péct cca 35-40 minut. Těsně před dopečením posypte povrch mátovým či meduňkovým cukrem. A nechte krátce zkaramelizovat.

Muffinky nechte vychladnout ve formě, poté je opatrně vyjměte, aby se nepotrhaly a můžete servírovat! 


S šálkem ledové kávy nebo studeného mléka si na nich báječně pochutnáte!








sobota 15. srpna 2015

Domácí ledový čaj


Promiňte mi, ale odmítám se připojit ke všem stěžovatelům si na zatracené letní počasí! Odmítám bědovat, že v zimě sněží a je ledovka, že na jaře se nemůžu na počasí vůbec spolehnout, že v létě je vedro a na podzim prší! Namísto toho se snažím hledat si na všem jen to nejlepší! I když někdy je to pěkná fuška, tak ve finále mě to činí daleko spokojenější, možná až šťastnější! Vyzkoušejte to taky a když už máme horké léto a vypadá to, že ještě nějaký týden české tropy vydrží, pojďme si ho zpříjemnit. Dneska pro Vás mám báječný tip na domácí ledový čaj. 

Co budete potřebovat:
  • 2 sáčky černého čaje (nebo 2 polévkové lžíce čajových lístků)
  • 1 velký citron
  • 1 limetku
  • polévkovou lžíci třtinového cukru
  • 2 hrsti bylinek - máty a meduňky
  • 100 ml pomerančové džusu
  • a spoustu ledu



Uvařte si do litrové konvičky silný černý čaj. Nechte ho vychladnout a poté i vychladit v lednici. 

V mixéru si z ledových kostek udělejte ledovou tříšť.


Do džbánku nalijte čaj, oslaďte ho třtinovým cukrem a pečlivě promíchejte, aby se rozpustil. Z poloviny citronu vymačkejte šťávu a přidejte do čaje. Druhou polovinu společně s limetkou nakrájejte na tenké plátky a přidejte do džbánku. Bylinky opláchněte, nasekejte je nebo natrhejte a přidejte k čaji. Osvěžující chuť podpořte přidáním 100 ml vychlazeného pomerančového džusu a nakonec už zbývá jen přidat ledovou tříšť a důkladně promíchat.


Uvidíte, že s dostatečnou zásobou tohohle domácího čaje Vám bude i aktuální horký srpnový večer připadat naprosto, ale naprosto báječný!



čtvrtek 13. srpna 2015

Střípky peruánské kuchyně II. aneb výrazný koktejl chutí, vůní i barev


Ptáte, proč by peruánská kuchyně měla vzbuzovat Váš zájem? Jednak proto, že staví na nezměrné škále ingrediencí, pracuje s pestrou směsicí surovin, které jsou dány širokou biodiverzitou téhle krásné země - od moře, přes hory až po amazonský prales. 

Poušť Vás ohromí, ale ta samozřejmě není zdrojem potravy, to doplňuji jen tak pro pořádek

Moře, které se táhne po celé délce západního pobřeží Peru je naopak bohatým zdrojem surovin

Ačkoliv v kapitole o tom, co v peru pít, jsme si už řekli, že nás zmlsané Evropany místní víno nenadchne, pěstovat se tu pěstuje

Široké pastviny náhorní planiny Altiplano jsou plné lamích stád

Hory a slunná úbočí s pastvinami a s terasami, kde peruánci pěstují rozmanité plodiny

Ačkoliv tady by se Vám mohlo zdát, že je to podobné jako s neúrodnou pouští, v podhůří a horách rostou kaktusy a agáve, které k peruánské kuchyni neodmyslitelně patří

Nádherná jezera jsou plná ryb

Na pastvinách rozsáhlé náhorní plošiny potkáte nejen lamí stáda, ale samozřejmě i krávy

A prales, to je kapitola sama pro sebe!

Druhým důvodem, proč je peruánská kuchyně tak pestrá a proč by Vás mohla nadchnout stejně jako mě, je vliv řady dalších národních kuchyní, který se zde projevil, což vyplývá z historie Peru. 

Původní tzv. Andeánskou kuchyni(kuchyně původních indiánů z And) ovlivnila kuchyně středomořská - španělská a později italská a francouzská či kreolská. Španělé sem v období konquisty v 16. století přivezli kuchyni, která v sobě snoubí prvky kuchyně Iberského poloostrova s maorskými(katolicizovaní muslimové) prvky severoafrické kuchyně. Od svého osamostatnění se zpod španělské nadvlády v roce 1821 začala peruánská kuchyně nasávat zejména vlivy asijské díky silným přistěhovaleckým vlnám z Číny a z Japonska (mimochodem japonského původu byl i jeden z peruánských prezidentů a právě nyní o prezidentský post usiluje jeho dcera). A konečně je v Peru patrný i vliv kuchyně italské a francouzské.

Samostatnou kapitolou jsou nápoje, o kterých už jsme na stránkách Katčiny báječné kuchyně psala. Samotnou peruánskou kuchyni bychom pak mohli rozdělit do čtyř oblastí, každé velmi specifické: plody moře, pobřežní kuchyně, andská kuchyně a kuchyně deštného pralesa.



pondělí 10. srpna 2015

Sladké smoothie z červené řepy a borůvek


Čas borůvek a jiných lesních bobulí je tu a tak si můžeme stará známá smoothie zpestřit právě jimi. V tomhle vedru sice většinou nemám ani chuť obědvat a s večeří to před západem sluníčka není o moc lepší, ale zkuste oběd nahradit touhle vitamínovou bombou... když si ji ještě před konzumací necháte pár minut v mrazáku, uvidíte, že to bude naprosto báječné!

Co budete potřebovat:

  • 1 středně velkou červenou řepu
  • 2 šťavnatá jablka
  • 2-3 hrsti borůvek
  • citronovou šťávu z poloviny citronu
  • 250 ml jablečného moštu nebo ledové vody


na ozdobu :

  • snítky meduňky
  • plátky citronu
  • plátky červené řepy

Oloupané ovoce rozmixujte na jemno, podle chuti nařeďte jablečným moštem nebo vodou.

Rozpulte plátky citronu a z tenkých plátků červené řepy vykrojte kytičku, hvězdičku nebo jiný tvar podle vaší nálady.

Vychlazené smoothie nalijte do sklenic, ozdobte meduňkou a plátky ovoce a užívejte si léto plné zdraví.


Vyhledávání receptů

Moji milí čtenáři a čtenářky, gurmáni a gurmánky,

včera jsem vyslechla požadavek, zda by bylo možné Vám nějak usnadnit vyhledávání receptů na blogu. Stává se prý, že si vzpomenete, že jste recept na konkrétní dobrotu na blogu viděli, četli, ale nevzpomínáte si, v jaké rubrice je zařazen nebo kdy to bylo a tak nezbývá než rolovat a rolovat. První tip byl, aby se někde na liště zobrazoval kompletní seznam receptů. Pracuji na tom, jen se mnou, prosím, mějte ještě trpělivost, s formátem blogu se zatím stále ještě "oťukáváme"
Nicméně zatím je nově na blogu přidána funkce vyhledávání receptů. Vyhledávací okénko najdete v pravém horním rožku, pěkně na očích. Stačí napsat heslo např. džem a nad posledním aktuálním příspěvkem se Vám objeví okno s odkazy na jednotlivé recepty.

Mějte se pěkně, čtěte, vařte a jezte s láskou!
Katka

neděle 9. srpna 2015

Střípky peruánské kuchyně I. aneb co pít v Peru


Když se připravujete na cestu do Peru, jedno z prvních varování, kterého se Vám dostane, zní, že voda v Peru není pitná a neměli byste ji používat ani na čištění zubů. Slovenská antropoložka Lubica, která se do Peru před více než dvaceti lety provdala, s pýchou poznamenala, že v Limě a v Cuscu mají nové čističky vody a tak je tu voda v pořádku. Nejen že jsem ji riskla na zuby, ale pokud mi v noci v hostelu došla  voda balená, neváhala jsem se i napít. Bez následků. Přesto většina turistů včetně mě(ale i místních žijících ve velkých městech, i když mluvme spíše o střední a vyšší společenské třídě) pije vodu balenou, ať už přírodní (sin gas) nebo mineralizovanou, perlivou (con gas). Ale nechme vodu vodou, ať si klidně teče a podívejme se na to, co pít v Peru dobrého a hlavně specificky peruánského.

Oblíbeným nealkoholickým peruánským nápojem je tzv. Inca-cola. Je to sladká limonáda s podobným obsahem kofeinu, jaký má americká coca-cola, i když díky sytě žluté barvě byste v Inca-cole kofein možná ani nehledali. Chuťově trochu připomíná voňavé bonbony bon-pari. Na příběhu Inca-coly se ukázalo, jak jsou Peruánci hrdým národem. Když se do Peru snažil proniknout jako první fast foodový řetězec severoamerický McDonald´s, narazil na zásadní podmínku, a to že součástí sortimentu bude právě Inca-cola. Sami z vlastní zkušenosti nejspíš víte, že nabídka McDonald´s je všude po světě stejná, že neměnnost sortimentu a původní myšlenka, že si Američan kdekoliv na světě díky restauracím  McDonald´s může dát oblíbené typicky americké menu se vším všudy, je základním kamenem jejich obchodní filosofie. Ale v Peru těžce narazily. Podmínkou udělení koncese a umožnění obchodu byla zkrátka Inca-cola. Stejné podmínce v budoucnu čelily i všechny další řetězce, které se do země snažily proniknout. 



Peruánci milují džusy zvané jugos (čti chugos). Míchají se vedle klasického, nám známého ovoce i z mnoha nám doslova neviděných plodů, jsou obvykle plné dužiny, svěží a bohaté chuti. Jugos se prodávají často i na ulicích z velkých kbelíků (což ale nedoporučuji).


Samozřejmě si v Peru můžete dát čaj. Ten černý si objednáte jako  a patří spíše k těm méně vyhledávaným. Naopak ve velkém se tu pijí čaje bylinkové, zvané mathé de... a tady si doplňte konkrétní bylinku, nejčastěji je to anýz, heřmánek či máta, ale můžete ochutnat i čaj namíchaný podle staré incké receptury z bylinek více druhů.


Zásadní položkou na seznamu cestovatele je rozhodně mathé de coca, tedy čaj připravovaný z kokových lístků. Můžete jej koupit i ve varnách sáčcích a ten je také možné ze země beztrestně vyvážet, ale pokud si dáte kokový čaj porcovaný, je to, jako kdybyste ho ani nevyzkoušeli! Mathé de coca připravovaný ze sušených, fermentovaných lístků má výraznou, maličko trpkou chuť připomínající silný zelený čaj. Pokud si ho osladíte, nikdo se tu na vás nebude dívat přes prsty. A pokud použijete dostatečnou hrst lístků, můžete si udělat i druhý nálev. Proč pít mathé de coca? Čaj z téhle rostlinky Vám bude účinným pomocníkem v boji proti výškové nemoci! Peru (nemluvíme-li o jeho amazonské, pralesní části) se rozkládá v relativně vysokých nadmořských výškách (od 2 - 6 000 m) a cestovatelé často během jediného dne mohou zdolat i několik tisíc metrů převýšení, což s méně trénovaným organismem umí celkem pěkně zacvičit (mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, bohužel). Mathé de coca se pije skoro jako medicína. Není sice návykový, ale trochu se mi po něm stýská:-).


Kokové lístky často obohacují i chuť dalších nápojů, jako je např. káva. Silnou kávu podávanou s lístkem koky si můžete objednat pod názvem Inca coffee.

Dalším nápojem, který na cestách pravidelně vyhledávám a vždycky chci ochutnat, je pivo, ačkoliv během roku jej, navzdory svému plzeňskému původu, téměř nepiji. V Peru můžete ochutnat hned několik značek - např. Cusceňu, Pilsen (pivo plzeňského typu) či Arequipeňu


Tato piva jsou světlá a chuťově vesměs lehká, obsahem alkoholu odpovídají pivům 12° (a silnějším). Podle pivařů, se kterými jsem to během cesty konzultovala, nesahají těm plzeňským ani po kotníky. Mně osobně ale třeba Cusceňa vysloveně chutnala, nejspíš proto že na rozdíl od plzeňského piva není zdaleka tak hořká. Co mě ovšem v Peru úplně dostalo, byla tmavá varianta Cusceňa negra velmi výrazné hořko sladké chuti. 

Malým bonusem piv značky Cusceňa je i nápaditá láhev, která odkazuje k incké tradici: Na spodní části láhve je plastický proužek, který jako by připomínal masivní kamenné zdivo inckých staveb.

Co se vína týče, ač jsem obvykle jeho vděčný konzument a laický degustátor, v Peru na něj raději zapomeňte. Ochutnali jsme, dokonce jsme navštívili místní vinařství, kde víno vyrábějí starým tradičním způsobem, ale pozitivní stopu v nás tento mok nezanechal. Chcete-li si tedy v Peru víno dát a jste-li ochotni si za něj připlatit, vždy se ptejte po chilském či argentinském, občas třeba budete mít štěstí a některá lepší restaurace Vám ho bude schopna nabídnout. Od peruánských vín raději ruce pryč!


Zatímco víno Peruánci prostě neumí, dokáží z hroznů pálit vynikající vínovici zvanou pisco. Samo o sobě je pisco spíše pro tvrdé chlapy, je totiž silné a sežehne vám sliznici, zvláště s ohledem na to, že v Peru se s žádnými malými panáčky nepárají a obvykle nalévají 1 dcl. A limetka, již vám k panáku pisca nabídnou, to nezachrání.

Pisco je ale základem jednoho z nejlahodnějších míchaných drinků, které jsem kdy ochutnala, pisco sour. Nápoj se míchá z pisca, čerstvé limetkové šťávy, cukrového sirupu, ledové tříště a vaječného bílku. Našlehá se v mixéru a při podávání se na povrch nasype špetka skořice. Když jsem překonala počáteční nedůvěru k syrovému bílku a zahnala strach ze salmonelózy, stala jsem se věrnou fanynkou tohoto drinku!


Peru je prostě zemí mnoha chutí i vůní, a to jsme se zatím dostali jen k nápojům:-) 

Buenas noches, moji drazí!